NFL.cz > Redakce > Zajímavosti Velikost textu

V kůži Tima Tebowa

17. ledna 2012, 17:30 Uplynuly více jak tři dny od chvíle, kdy New England Patriots dokončili demolici Denveru Broncos, od chvíle, kdy se stadionem ve Foxboro nesl hromově posměšný pokřik: „Teee-bow, Teee-bow“, od chvíle, kdy jsem si říkal: „Konečně ten cirkus s Tebowem někdo ukončil, konečně mu někdo zatnul tipec a ukázal mu, že není žádný Bůh a že jako quarterback nesahá Tomu Bradymu ani po kotníky – to mu patří!“

V kůži Tima Tebowa Tim Tebow

Onen pokřik mi po těch dvacetičtyřech hodinách a dalších dvou utkáních playoff stále zní v uších. Ta ozvěna mě přinutila k myšlence vrátit se znovu a zeptat se: Opravdu to tak je? Opravdu mu to patří? Byl to snad on, kdo ze sebe vytvořil obraz mladšího bratra Ježíše Krista? Byl to on, kdo se přirovnával k nejlepším quarterbackům v celé lize? Nebo to byl on, kdo tvrdil, že úspěch Broncos je jen a jen jeho zásluha? Vlastně ani ne. V každém svém veřejném prohlášení zmiňoval na prvním místě svůj tým, tedy hned po poděkování Bohu. Nikdy neřekl, že by se považoval za quarterbacka, který se může vyrovnat Bradymu, Breesovi, či Rodgersovi. Onse o tento status nikoho neprosil, ani k němu nedal žádnou záminku. Tenhle status mu přisoudila média, fanoušci, a to díky pohádkovému způsobu, díky němuž Broncos dokázali často v okamžicích, kdy už si všichni mysleli, že si jejich soupeř bezpečně kráčí pro výhru, otočit několik utkání v základní části ve svůj prospěch. Všichni dobře víme, že k takovým obratům nepotřebujeme Boha, nýbrž potřebujeme jen trochu štěstí a především víru v to, že zápas ještě není u konce a že stále máme naději jej vyhrát. A jestli je někdo na světě, kdo dokáže touto vírou nakazit svůj tým, pak je to jednoznačně Tim Tebow. Tím jediným se provinil.

Nebo mu ten pokřik možná patřil za to, že vlastně neumí hodit míč, že jeho release time je cca 0,6 sekundy, zatímco elitní quarterbackové zvládnout provést celý proces, tedy hod míče, pod 0,4 sekundy, což je zejména z pohledu hráčů secondary soupeře moře času, které umožňuje daleko efektivněji reagovat na quarterbackovu přihrávku. Ano, to vše je pravda – technika Tebowova hodu je příšerná a jeho release time trvá celou věčnost, ale není právě tato skutečnost, že i přes nedostatek přirozeného talentu, jaký dostal do vínku Brees nebo Manning, dokázal svou vůlí a svým odhodláním dovést svůj tým až do Divisional Round v playoff? Kde byl v té době dream team z Philadelphie vedený quarterbackem „od Pánaboha“ – Mikem Vickem, když se mu diváci poblíž Bostonu vysmívali? Kde byla Carolina Panthers s Camem Newtonem, který se nechal slyšet, že jeho tým uspěje v playoff jen tehdy, až se ostatní spoluhráči dostanou na jeho úroveň? Kde byl oblíbený tým šéfredaktora tohoto webu – San Diego Chargers, v jehož čele stojí mnohonásobně talentovanější Philip Rivers? Kde byli moji milovaní Detroit Lions disponující nejlepším wide recieverem v celé NFL – Calvinem Johnsonem? Odpověď je – na dovolené.

Kdyby se tedy na Foxboro diváci posmívali sebestřednému Camu Newtonovi nebo all-stars týmu z Philadelphie, bylo by to mnohem oprávněnější, než se vysmívat Tebowovi. Tim Tebow je jen mladý kluk, který miluje svou hru, dává do ní možná víc než kdokoliv jiný a přes nedostatek přirozeného nadání dokáže přinutit své spoluhráče, aby ze sebe vydali 150 % své výkonnosti a sám sebe vyždímá v každém zápase, ve kterém nastoupí, 200 % z toho, co umí. Denver je bezesporu nejméně talentovaným týmem, který se letos dostal do playoff, a dokázal to především díky bojovnému srdci svého leadera, díky srdci vítěze a šampiona.

Osobně jsem přesvědčen, že cesta, kdy se přes nedostatek talentu vydrápete až téměř na samý vrchol, je mnohem složitější a především obdivuhodnější, než když vám sudičky dají šiškudo rukou přímo v kolébce. Vyžaduje to totiž mnohem více práce a mnohem větší touhu po úspěchu.

Bylo samozřejmě jen otázkou času, kdy tato bojovnost nebude stačit na mnohem kvalitnějšího soupeře. Nutně musel přijít zápas, ve kterém Denveru nevyjde vše, na co sáhne, a jeho soupeř bude mít naopak svůj den. Takový den nastal v sobotu a vcelku očekávaně přinesl debakl Broncos. A přestože Tebow chtěl jistě vyhrát i toto utkání, musel nutně vědět už po pár minutách zápasu, co přichází. Že to bude jeho Waterloo. Nebo možná spíše Termopyly – bitva, při které mnohem slabší soupeř nemá sice proti dokonale fungující armádě šanci, přesto si jde pro jistý osud se vztyčenou hlavou. Nevím nic o tom, že by se oněm statečným bojovníkům ze Sparty v historii kdokoliv posmíval. Stejně tak si posměch nezasloužil ani Tim Tebow. Dokázal totiž své spolubojovníky dovést neskutečně daleko – přes mnoho soupeřů, na něž neměli podle papírů stačit. A za to by mu měl náležet spíše obdiv než výsměch.

Jsem si jistý, že si Tim Tebow minulou neděli v zápase proti Pittsburghu Steelers získal svým heroickým výkonem a úžasným touchdownem v prodloužení mnoho nových fanoušků. Já byl tehdy rozmrzelý z toho, že zničil zajímavý souboj mezi ofenzivou Patriots a defenzivou z Blitzburghu, a postup Broncos mě mrzel už z toho důvodu, že jsem tušil, že jejich souboj s Patriots bude spíše popravou než napínavým duelem o postup do Conference Championship Game.

Stejně tak jsem si jistý, že po výprasku ve Foxboro a posměšném skandování Timova jména ztratil mnoho svých příznivců a mnohými nestrannými pozorovateli byl definitivně odepsán. Tento posměch mě ale poprvé přinutil podívat se na tohoto hráče v jiném světle – bez „božské optiky“. Jak asi v tuto chvíli bylo klukovi, který obětoval fotbalu celý svůj život, který mu dává každý den více než 100 %, který dokázal dovést do playoff tým, jemuž před sezónou nevěřili ani jeho vlastní nejoptimističtější fanoušci, který se nikdy nechvástal a který si je více než kdo jiný vědom svých vlastních nedostatků? Co vlastně provedl, že se mu posmívá celý stadion a desítky milionů lidí u televizních obrazovek?

Tenhle posměch mě přinutil se nad vším, co Tim Tebow letos dokázal, mnohem důkladněji zamyslet. Tenhle posměch způsobil, že já sám jsem se mu přestal posmívat. Vše, co letos dokázal, totiž nebylo dílo Boží, ale pouze a jen výsledkem jeho tvrdé práce a neskutečné vůle. A jestli v sobotu zratil díky tomuto posměchu část svých fanoušků, pak mu malou náplastí, o níž se sice nikdy nedoví, může být fakt, že jednoho nového získal – hrdě prohlašuji, že jsem se dnes stal fanouškem Tima Tebowa.

autor: Doktor

Komentáře ke článku (celkem 77)

28068 funthomas napsal před 49 měsíci:
opäť som si to rád prečítal. Ozaj super článok. Nepamätám si článok, ktorý by som čítal aj po 2 rokoch.
21583 guru napsal před 53 měsíci:
leader neni ten co na seba bere vinu to si kde zobral prosim ta
21360 diamond21 napsal před 55 měsíci:
Díky za ten článek, toho kluka obdivuju od té doby co sleduju tento sport. On je neuvěřitelný leader. Ať hází jak chce, má to v srdci a vede svým vlastním příkladem. Slovo Já sem ho snad slyšel říct v situaci kdy se týmu nedařilo a bral vin za výsledek na sebe jako leadera. Víc takových lidí jako on pro celý svět a naší republiku obzvlášť.....

Bůh s tebou Time

Pro vkládání komentářů se, prosím, přihlaste kliknutím zde.


Představujeme:

Larry Fitzgerald

Larry Fitzgerald

Tým: Cardinals (#11)
Pozice: Wide Receiver
Draft v roce: 2003


Larry Darnell Fitzgerald Jr. byl v roce 2004 během NFL draftu vybrán v 1. kole, jako 3. hráč celkově, týmem Arizona Cardinals. Od svého prvního… Více informací o hráčovi

Víte, co je?

Pojem: Depth Chart

Základní sestava každého týmu, která se děli na útočnou sestavu (Offense), Depth Chart

Víte, co je?

Fanoušci s nejvíce body za prosinec 2017:

sipcb | off-line 120 bodů
Atitus | off-line 115 bodů
cobran7201 | off-line 115 bodů
Fighting Fly | off-line 115 bodů
Doktor | off-line 3114×
Luc123 | off-line 3097×
DebiQue | off-line 3026×
Aleš | off-line 3021×
PS4

Šéfredaktor na Twitteru:

Doktor na Twitteru:

PS4